PA mi bez předchozího varování strčila ruku k čípku…
Praha, 2019
Věřila jsem, že se v dnešní době nerodí jako za socialismu, proto jsem neměla sepsaný žádný porodní plán. Na uvítanou jsem dostala Buscopan bez podrobnějších vysvětlení. Asi 1-2 hodiny chodila PA měřit ozvy přenosným dopplerem. Poté mě požádala o monitor vleže a od té doby mě z křesla a monitoru nepustili. Porod kvůli této poloze nepostupoval, takže mi podali oxytocin (opět bez většího vysvětlení). Potřebovala jsem se soustředit, proto jsem měla zavřené oči a personál si myslel, že je nevnímám, takže se PA nerozpakovala mě pomlouvat přímo na boxu. Stejná PA mi pak bez předchozího varování strčila ruku k čípku a začala ho roztahovat, což bylo velmi bolestivé. Podávali mi asi další oxytocin, ale porod vleže stále nepostupoval tak, jak by si představovali, tak na mě naběhli s vidinou toho, že to dítě dostanou ven teď hned za každou cenu (tou dobou jsem aktivně rodila teprve 7 hodin). Lékař mi nastřihnul hráz, použil vex a dříve zmíněná PA mi začala tlačit na břicho. Nějak se mi povedlo ji ze sebe shodit a stačil jen vex.
Dítě mi nechali asi 10 minut, poté ho odvezli, i když bylo ok. Dalších 6 hodin jsem strávila na boxu, protože nebyl volný pokoj. Když se uvolnil pokoj, prosila jsem sestru na šestinedělí, jestli se můžu na dítě jít alespoň podívat – prý ne, přivezou mi ho za 2 hodiny na kojení. V důsledku toho všeho jsem na tom byla cca 3 měsíce po porodu psychicky hodně špatně. Panika při zmínce o porodech mě opustila asi až po dvou letech.
