Porod začal v neděli nad ránem. Po příjezdu do porodnice kontrakce po 4 minutách, tak to šlo celý den. Večer ustaly. Místo uklidnění mi byly doporučeny opiáty. Souhlasila jsem. Po pár hodinách praskla voda, ale mě to ještě nedošlo. Ráno vizita, že jsem na 4 cm, bez svolení udělán Hamiltonův hmat, vyvolávací tableta, kanyla, že to vypadá na císaře.
Nikoho nezajímala poloha miminka. Infuze glukózy, antibiotika, nesměla jsem sedět na míči, že jsou špatně ozvy, pak přidřepávat v kontrakci, kontinuální monitor, nemohli najít ozvy, lehnout, kontinuální monitoring. Přestala jsem se otevírat, oxytocin. Po hodině otázka, jestli nechci na žíněnku. Vzalo mi to poslední síly. Po 38 h porodu jsem souhlasila s císařem. Byla jsem na 8 a půl cm a prosila doktorku, ať už to přestane. Ta se mi vysmála. Císař v celkové analgezii, se synem bondoval muž. Po porodu doma o 2 roky později vím, že to jde úplně jinak.