Druhý porod o 14 měsíců později, v jiné porodnici než porod první, s dulou místo partnera byl hezký, v mé režii a bezbolestný. Pravidelné kontrakce ustaly v moment příjmu – odešla jsem domů otevřená na 4 cm s podepsaným reversem a pošklebky personálu. Za pár dní jsem se svou milou dulou přišla zase, s pravidelnými kontrakcemi, v moment příjmu opět ustaly – vysvětluji si to tím nehostinným prostředím příjmu (nervozita z personálu a předsudků o dané porodnici, světlo, neustálé vyplňování nesmyslných dotazníků).
Dále však vše probíhalo perfektně, personál nám nechal prostor pro všechny dulí triky (masáže, čaje, pohyb, sprcha, rebozo, hudba..) a já se mohla opět uvolnit. Kromě nepříjemných a podezíravých dotazů a poznámek na lednici na placentu, bylo vše skvělé. Se změnou směny jsem měla štěstí a ujal se mě perfektní zkušený personál, který ke mně přistupoval se zájmem a chutí pomoct, a spolu s dulou vytvořili opravdu funkční podporující tým s otevřeností ke vzájemné spolupráci. Porodila jsem přirozeně, naprosto při vědomí a přesně podle mých přání, které postupně sdělovala dula, jelikož jsem jej nestihla vytisknout. Rozdíl oproti první porodnici, kde se rodí jak na pásové výrobě a mezi malou porodnicí, kde proběhl můj druhý porod, je obrovský.