Nepozdravil, nepromluvil, strčil do mne ruku, řekl „to je hrůza, stále se neotvíráte“ a odešel…

Jihomoravský kraj, 2017

2 dny před termínem porodu mne donutili souhlasit s vyvoláváním (později jsem zjistila, že jejich důvod není reálně důvod k vyvolávání). Zastrašovali, vyhrožovali mrtvým miminkem, dostali mě mimo dosah mobilu, takže jsem nemohla dát nikomu vědět, že rodím. Předložila jsem svůj porodní plán, který PA odsouhlasila, že není problém, že to běžně dělají… a pak porušili úplně vše. Vložili tabletu, nasadili monitor a donutili mne ležet na zádech v přijímací místnosti, kudy chodili úplně všichni, v brutálních bolestech, o kterých tvrdili, ze nejsou kontrakce, protože přístroj nic nenaměřil. Co pár minut někdo přišel, ani nepozdravil, nepromluvil, strčil do mne ruku, řekl variaci na „to je hrůza, stále se neotvíráte“ a odešel. Nejméně 5 různých lidí, nejméně 20 velmi bolestivých vnitřních vyšetření během 3,5 h, i když už jsem nechtěla. 

Někdy v půlce té doby se mi podařilo se mi za pomoci studentky vstát na chvíli, najít mobil a zavolat muže a napsat dule. Pak přišel doktor, že mi musí dát druhou tabletu. Nesouhlasila jsem. Nezajimalo ho to. Roztáhl mi na sílu nohy a tu tabletu tam dal. Bolesti byly rychle ještě horší. Začala jsem brzy masivně krvácet a musela na akutní sekci. Dula seděla celou dobu venku, nepustili ji za mnou a já o ní vůbec nevěděla. Muže ke mne pustili až chvíli před odvozem na sál, (to on mi řekl, že tam dula dávno sedí a nesmí za mnou, dokud nebudu „opravdu rodit“). Při císařském řezu pořezali dítě. Bonding s mužem dovolili jen s dítětem v zavinovačce na 20 minut, aby se nepodchladilo (venku 35 ve stínu).

Po SC se mi ještě v porodnici rozjela jizva a zhnisala. Ale až po 4 dnech mi uvěřili, že mi je zle. Podpora kojení byla ve stylu „jak přejít na UM snadno a rychle“. Fyzické i psychické následky tohoto „porodu“ i pobytu na šestinedělí mi silně narušily na 2 měsíce vztah k dítěti a přímo i nepřímo udělaly z mého VBAC o 3 roky později další peklo, terapiím a cvičení navzdory.

Porodnické násilí je jen jedna část, další peklo je po porodu na šestinedělí. Pracuji v rodinném centru, kam chodí maminky s dětmi třeba i jen 14 dnů starými. A poslouchám jejich příběhy. I jinak OK porody jsou často završeny příšerným přístupem po porodu, porušování práv rodičů i dítěte, narušování tvorby vztahové vazby a nulová až záporná podpora rodičovských kompetencí. Jako by bylo cílem personálu, od lékařů po uklízečky, vám jasně dát najevo, že jste ta nejhorší matka na světě.