Naštěstí jsem do porodnice vždy přijela na poslední chvíli. Poprvé nedopatřením, nevěděla jsem, že už je porod tak rozběhlý. Ovšem i přes to mi během 30 minut pobytu v porodnici (z toho ještě bylo 15 minut převlékání, monitor a papírování) zvládli udělat nástřih, i když jsem nechtěla, jen pokud by to bylo nutné. Řekli, ať hlavně zavřu oči, ať nemám popraskané žilky. Přitom syn se narodil s Apgar skóre 10 a váhou 2,7 kg, takže o nutnosti zásahu nejsem přesvědčena. Pak mi nechtěli zabaleného syna dát na tělo, že by mi spadl, bohužel manžel do porodnice přijel až později. Trvalo asi 14 dní, než se poté syn pořádně začal kojit, prvotní kontakt chyběl a rady o kojení v porodnici byly spíš kontraproduktivní.
S druhým synem jsem přijela také na poslední chvíli, naštěstí s manželem, takže když jsem nechtěla nástřih, tak už mě nemohli nijak obelhat. Dokonce když jsem chtěla dát synka vysvlečeného na tělo, tak už to najednou za přítomnosti manžela šlo. Syn se krásně kojil už pár hodin po porodu, a z porodnice odcházel s váhou větší, než měl při porodu. Neinformovali dostatečně o odstranění pupečníkového pahýlu, chtěla jsem se synem jít dříve domu a po tomto zákroku mě nechtěli dříve pustit, že je riziko krvácení. A předem o riziku neinformovali.